Máme zahradu. Není velká — možná sto metrů čtverečních. Ale je naše. A s třemi dětmi jsem za poslední roky zjistila, co v zahradě funguje a co je jenom hezká představa z Instagramu. Tohle není článek o tom, jak mít dokonalou zahradu. Tohle je realita — hlína, rozházené hračky, rajčata, která Jakub šlápl, a Eliška, […]
Zahrada s dětmi: co skutečně funguje Read More »
Minulý týden jsme jeli na nákup. Já, Eliška v kočárku, Jakub za ruku, Tomáš vedle mě. Standardní procedura. U vchodu do Alberta stál muž, možná šedesát let. Podíval se na mě, pak na děti, pak zpátky na mě. A řekl: „Tři? To máte odvahu.“ Usmála jsem se. „Někdy si to myslím taky.“ Muž se zasmál.
Tři děti: co se změnilo (a co překvapivě ne) Read More »
Včera odpoledne jsem ukládala nákup. Eliška seděla v jídelní židličce a jedla banán. Jakub a Tomáš seděli u stolu a kreslili. Klid. Ticho. Všechny tři děti zabráné. Vydrželo to osm minut. Pak Eliška hodila banán na zem. Jakub řekl „Tomáš mi bere zelenou pastelku!“ Tomáš odpověděl „Ty máš dvě zelené!“ A začalo to. Tohle je
Osm minut klidu (a proč to nikdy nevydrží déle) Read More »
Minulý týden mě sousedka prosila o radu. „Co koupit synovi k narozeninám? Je mu tři. Myslím na stavebnici, ale nevím jakou.“ Stavebnice. Jedno z nejlepších rozhodnutí, které můžete pro dítě udělat. Ale taky jedno z nejsnazších k posrání, pokud vyberete špatně. Tomáš má šest, Jakub čtyři. Každý má jinou stavebnici. A já mám za poslední
Stavebnice: kdy začít a jak nevybrat špatně Read More »
Včera jsme byli na zahradě. Eliška (čtrnáct měsíců) seděla v trávě a tahala kopretiny. Jakub (čtyři) kopal díru lopatkou. Tomáš (šest) stál u plotu a říkal: „Mami, já se nudím.“ Tři děti. Jedna zahrada. Tři úplně jiné světy. Tohle je jedna z těch věcí, o kterých mi nikdo neřekl, když jsem měla jedno dítě. Myslela
Tři děti, tři věky, tři různé světy Read More »
Tomáš má šest. Za měsíc končí první třída. Když jsem ho před rokem v září vodila poprvé do školy, byla jsem nervózní víc než on. On: „Mami, tam budou jiné děti?“ Já: „Budou.“ On: „Dobrý.“ A šel. Já jsem stála u brány dvacet minut a kontrolovala mobil, jestli nevolá učitelka, že je problém. Tenhle rok
Jak jsme přežili první školní rok Tomáše Read More »
Tomáš má šest. Chodí do první třídy. Minulý týden přinesl domů první opravdový domácí úkol. Ne omalovánky. Ne „nakresli, co vidíš za oknem.“ Úkol. S instrukcemi. „Napiš čísla 1–10 třikrát. Odevzdej příští úterý.“ Myslela jsem, že to bude jednoduché. Že si sedne, napíše to za deset minut, hotovo. Nebyla to jednoduchá věc. Den 1: Nadšení
Tomáš a první domácí úkol: zpráva z fronty Read More »
Jakub má čtyři roky. Před rokem, k jeho třetím narozeninám, dostal asi deset hraček. Něco od nás, něco od babiček, něco od kamarádů. Rok po tom jsem se rozhodla podívat, co z toho přežilo. Co se pořád používá. Co se rozbilo. Co skončilo zapomenuté v krabici. Tohle není reklama. Tohle je realita — hračky očima
Hračky, které přežily: co vydrželo rok u čtyřletého kluka Read More »
Eliška má čtrnáct měsíců a učí se dělat věci rukama. Sundává víčka z krabiček. Skládá kostky (a pak je boří). Zkoušela minulý týden otočit klíčem — nezvládla to, ale snaha tam byla. Tohle je jemná motorika. Ne velké pohyby jako běhání nebo skákání — to je hrubá motorika. Jemná motorika je o prstech, rukách, koordinaci
Nejlepší hračky pro rozvoj jemné motoriky u dětí 2–4 let Read More »
Před měsícem jsem udělala něco, co změnilo naše rána víc než by mělo. Koupila jsem Jakubovi čtyři páry úplně stejných ponožek. Ne podobných. Ne „ze stejné kolekce.“ Identických. Stejná barva, stejný vzor, stejná velikost. Čtyři páry, osm ponožek, které vypadají naprosto stejně. Zní to jako blbost. Ale funguje to tak dobře, že teď přemýšlím, proč
Proč jsem koupila 4 stejné ponožky a jak mi to změnilo ráno Read More »
