Pro rodiče

Jakub vs. jiná auta na parkovišti Jakub má čtyři roky a dvě vášně: bagry a traktory. Ale poslední měsíc přibyla třetí — kontrola parkujících aut. Kdykoli jdeme na nákup, Jakub nepůjde rovně ke vchodu. Musíme projít celé parkoviště a on musí okomentovat každé auto. A tady je přehled toho, co říká: Škoda Octavia (šedá) „To

Konec školního roku: co nás čeká a jak se připravit Za čtrnáct dní končí školní rok. Tomáš má poslední týden plný výletů, slavností, rozloučení s třídou, a já mám pocit, že jsem na nic nepřipravená. Letos je to poprvé — konec prvního školního roku. A nikdo mi neřekl, že červen je intenzivnější než září. Září

Co se děje, když Martin dá dětem večeři Včera večer jsem měla schůzku — online, ale potřebovala jsem ticho, zavřené dveře a třicet minut, kdy se nikdo neptá, jestli může mít jogurt. Martin se ujal večeře. Když jsem o hodinu později sešla dolů, zastihla jsem následující scénu: Tomáš seděl u stolu a jedl syrový bob

Mezinárodní den dětí u nás doma Martin měl včera, v pátek, volno — jedna z těch vzácných benefit dnů, kdy firma nařídí lidem, aby dělali přesně nic. Takže jsme se rozhodli, že Mezinárodní den dětí (MDD) slavíme už v sobotu třicátého, protože v neděli budou děti pětkrát víc unavené, dvakrát víc rozmrzelé, a Martin bude

Včera Martin přišel domů z práce a řekl: „Zítra mají ve firmě team building. Můžeš být celý den sama s dětmi?“ Já: „Jo, v pohodě.“ Martin: „Opravdu? Bude to v pohodě?“ Já: „Bude.“ Nebude. Ale řeknu „bude“, protože co jiného mám říct. Realita celého dne sama se třemi dětmi Nejsem single máma. Martin je doma

Dnes ráno jsme vyrazili na hřiště. Já, Eliška v kočárku, Jakub běžící napřed, Tomáš vedle mě s fotbalovým míčem. U branky už stál jiný kluk. Možná sedm let, sám. Kopal míč do branky, chytal ho, opakoval. Tomáš se zastavil. Podíval se na něj. Pak na mě. „Mami, můžu si s ním hrát?“ Tohle je moment,

Eliška se naučila nové slovo a přestala být nevinná Eliška má čtrnáct měsíců. Umí říct mama, tata, bába (babička), ňam (jídlo), a ne (která používá na všechno). Minulý týden se naučila páté slovo. Pche. Ne jako psí štěkání. Jako pche — odmítnutí, odsouzení, nespokojenost. Zvuk, který dělám já, když Jakub hodí hračku na Tomáše, nebo

Proč jsem koupila 4 stejné ponožky a jak mi to změnilo ráno Měla jsem breakdown kvůli ponožkám. Ne vtip. Opravdový breakdown. Stála jsem v ložnici se sedmi ponožkami v ruce, z nichž žádné dvě nebyly stejné, a uvědomila jsem si, že tohle je moment, kdy se něco musí změnit. Bylo sedm ráno. Tomáš seděl v

Tomáš a první domácí úkol: zpráva z fronty Tomáš je v první třídě. Minulý týden dostal první skutečný domácí úkol. Ne domácí čtení. Ne „přines si hračku z přírody“. Skutečný úkol: napsat 5 vět o své rodině. Řekla jsem: „Tomáši, máš domácí úkol, sedni si a uděláme to.“ Tomáš řekl: „Ale já nechci.“ A tady