Pro rodiče

Začalo to nevinně. Jakubovi byly tři roky a dostal k narozeninám traktor. Žlutý, plastový, s pohyblivou lžící vpředu. Normální věc. Přesně to, o co si říkal — no, on si říkal o „žlutej bagřík“, ale traktor byl blíž a byl v akci, takže jsme to vyhodnotili jako ekvivalent. První noc si ho vzal do postele. […]

Martinova sestřenice se vdávala v červnu. Hezká svatba, venkovní obřad, sto dvacet lidí, catering, živá hudba. Přesně ten druh akce, kam s sebou člověk bere čtyřletého kluka a přeje si, aby existoval manuál. Hlídání nevyšlo. Babička měla záda, druhá babička chřipku, která byla možná chřipka a možná výmluva — oba scénáře chápu. Šli jsme tedy

Každý rok v březnu mám stejný nápad: letos to bude jinak. Letos bude zahrada. Opravdová zahrada — rajčata, bylinky, možná nějaké slunečnice. Děti budou pomáhat, naučí se, odkud pochází jídlo, a já budu mít konečně to místo, kde si večer sednu s kafem a budu se dívat na něco zeleného a živého. Tento plán má

Byl to sobotní dopoledne a já jsem potřebovala jednu konkrétní věc. Tomáš chtěl k narozeninám stolní hru, kterou viděl u kamaráda. Věděl přesně, jak se jmenuje. Napsal mi ji na papírek. Byl to papírek s názvem hry, výrobcem a poznámkou „prosím tu modrou verzi, ne červenou“. Já jsem měla doma Elišku s rýmou a Jakuba

Budete si myslet, že nejmladší dítě ve třech sourozencích bude mírné. Formované prostředím, zvyklé čekat, ochotné sdílet. Přišla jsem na to, že přesný opak je pravda. Nejmladší dítě je v přirozeném prostředí predátor. Eliška slaví čtrnáct měsíců. Čas na meziroční zprávu. Pohyb Eliška začala lézt v sedmi měsících. Do tří dnů ovládla obývák, kuchyň a

Sedím u kuchyňského stolu a je 21:47. Jakub konečně usnul — třetí pokus, rekord tohoto týdne je pět. Tohle je první věta, kterou napíšu, aniž by mě někdo přerušil.