
Budete si myslet, že nejmladší dítě ve třech sourozencích bude mírné. Formované prostředím, zvyklé čekat, ochotné sdílet. Přišla jsem na to, že přesný opak je pravda. Nejmladší dítě je v přirozeném prostředí predátor.
Eliška slaví čtrnáct měsíců. Čas na meziroční zprávu.
Pohyb
Eliška začala lézt v sedmi měsících. Do tří dnů ovládla obývák, kuchyň a koupelnu. Do týdne věděla, kde jsou klukům schované nejlepší věci — Tomáš má v dolní zásuvce komody sešity, které jsou „tajné“ (nejsou), a Jakub schovává pod gauč cokoliv, o co nechce přijít.
Eliška to všechno věděla.
Kluci reagovali přesunem věcí výš. Eliška zareagovala tréninkem stoje.
První kroky
Eliška udělala první kroky v jedenácti měsících. Bylo odpoledne, seděli jsme všichni v obýváku. Martin měl telefon. Já jsem četla. Kluci stavěli něco z kostek.
Eliška se vztyčila u konferenčního stolku, pustila se a vydala se přes místnost.
Nešla ke mně. Nešla k Martinovi. Šla k Jakubovi, konkrétně k jeho hrnečku s džusem, který stál na zemi.
Pět kroků. Chytila hrneček. Sedla si. Začala pít.
Martin a já jsme si na sebe podívali. Nikdo nic neřekl. Pak Jakub řekl „Eliško, to je moje“ tónem člověka, který ví, že prohrál.
Taktika
Ve dvanácti měsících Eliška vyvinula taktiku, které říkám „falešná spokojenost“. Sedí klidně, vypadá zabraně do vlastní činnosti, a bratři si začnou myslet, že je bezpečno. Pak se pohne. Rychle a s přesným cílem.
Jakub na to přišel jako první. Teď Elišku sleduje postranním pohledem, i když dělá něco jiného. Připomíná mi gazelu, která se napájí, ale má oči stále na horizontu.
Tomáš je starší a pomalejší na adaptaci. Eliška mu sebrala fixu, gumu a jednu část puzzle, o které víme že jí někam dala, ale kde je, nevíme.
Sociální struktura
Za čtrnáct měsíců se ustálila rovnováha. Tomáš (šest let) přijal Elišku s resignovanou laskavostí staršího sourozence, který ví, že je zodpovědný, ale nechce být. Čte jí knížky, když má náladu. Když nemá náladu, přijde za mnou a říká „Eliška mě obtěžuje“ s přesností právního dokumentu.
Jakub (čtyři roky) má s Eliškou komplikovaný vztah. Miluje ji. Také ji považuje za bezprostřední hrozbu pro vše, co vlastní. Oboje najednou, bez rozporu. Občas jí přinese hračku, aby ji odlákal od té své. Je to sofistikovanější strategie, než bych od čtyřletého čekala.
Eliška miluje oba. Tím způsobem, jakým lev miluje prahu — s plným vědomím vlastní výhody.
Prognóza
Za rok bude Eliška mluvit. Mám z toho smíšené pocity. Zatím komunikuje pohledem, gestem a přesně cílenou akcí. Slovní projev přidá novou dimenzi, kterou v tuto chvíli nedokážu odhadnout.
Martin říká, že bude nejsilnější osobností v rodině.
Já si myslím, že už je.
Aktualizace: tuto zprávu jsem psala třikrát, protože Eliška mi pokaždé sebrala telefon. Napotřetí jsem psala na notebooku, který jsem dala na stůl. Tak si aspoň vlezla ke mně a koukala mi přes rameno.
