--- site_name: Svět Bruderu site_description: Hračky pro každého! site_url: https://svetbruderu.cz contact_email: shop@svetbruderu.cz title: Co se děje, když Martin dá dětem večeři url: https://svetbruderu.cz/2026/05/26/co-se-deje-kdyz-martin-da-detem-veceri/ date: 2026-05-26 modified: 2026-05-25 type: post categories: [Pro rodiče] tags: [Lucie blog] --- # Co se děje, když Martin dá dětem večeři [Diskuze](https://svetbruderu.cz/2026/05/26/co-se-deje-kdyz-martin-da-detem-veceri/#respond) / 26. 5. 2026 Minulý pátek jsem měla večer schůzku online s klientem — freelance záležitost, kterou jsem si slíbila dodělat ještě během mateřské. Řekla jsem Martinovi: „Zvládneš dát dětem večeři? Budu v pracovně, hodinu maximálně.“ Martin: „Jasně, v pohodě.“ Spoiler: nebylo to v pohodě. ## 18:30 — Start Odcházím do pracovny. Slyším Martina v kuchyni: „Tak co budeme jíst, kluci?“ Jakub: „Párek!“ Tomáš: „Ne, těstoviny!“ Eliška: sedí v jídelní židličce, hází lžičkou na zem. Martin: „Dobře, uděláme těstoviny.“ Jakub začíná plakat. ## 18:35 — První kompromis Slyším dohodu: „Jakub dostane párek *k* těstovinám. Všichni šťastní?“ Ticho. Předpokládám, že jo. Zapínám si schůzku. Klient mluví o sociálních sítích, engagement rate, plánování. Snažím se soustředit. V pozadí: zvuk vroucí vody. Martinova hlasitá chůze po kuchyni. Občasný dětský výkřik. ## 18:42 — První krize Klient vysvětluje strategii pro červen. Najednou z kuchyně: „KURVA!“ Pauza. „Promiň, kluci. Tati uklouzla ruka.“ Snažím se tvářit, že jsem neslyšela. Klient pokračuje. ## 18:50 — Eskalace Eliška začíná křičet. Ne plakat — *křičet*. Takovým tím způsobem, který znamená buď „mám hlad teď hned okamžitě,“ nebo „někdo mi vzal lžíci a chci ji zpátky.“ Martin: „Eliško, moment, těstoviny ještě nejsou hotové.“ Eliška: pokračuje v křiku. Martin: „Tomáš, nedávej jí tu lžíci, spadne zase—“ Kovový zvuk. Lžíce na podlaze. Martin: povzdech. ## 18:55 — Jídlo je hotové (teoreticky) Slyším Martina: „Hotovo! Tomáši, sedni si. Jakube, párek je tady.“ Tomáš: „Já nechci tolik těstovin.“ Martin: „Tak sněz, kolik chceš.“ Tomáš: „Ale je to moc!“ Martin: „Tak… dám ti míň?“ Tomáš: „Ne, to je málo!“ Martin neříká nic. Slyším jen škrábání vidličky o talíř. ## 19:00 — Druhá krize Jakub: „Mami říká, že párek se má nakrájet.“ Martin: „Už jsi ho snědl napůl.“ Jakub: „Ale mami ho krájí!“ Martin, unavený hlas: „Dobře. Dej mi ho.“ Eliška mezitím hodila těstoviny na zem. Slyším Martinovo tiché: „To je jedno, necháme to tam.“ ## 19:05 — Třetí krize (nečekaná) Klient: „Takže souhlasíte s tím plánem na června?“ Já: „Ano, určitě, vypadá to—“ Tomáš vběhne do pracovny. „Mami, Jakub řekl, že jeho traktor je lepší než můj!“ Já: „Tomáši, teď ne, jsem na schůzce—“ Tomáš: „Ale on říká—“ Martin vběhne za ním, zvedne ho, unáší pryč. „Promiň. Vrátíme se k tomu.“ Klient se tváří pochopivě. Má taky děti. ## 19:10 — Konec schůzky Vypínám notebook. Vycházím z pracovny. Kuchyň vypadá jako bojiště. Těstoviny na podlaze. Tomášův talíř napůl plný. Jakubův prázdný, ale omáčka na stole, na židli, na Jakubovi. Eliška má těstoviny ve vlasech. Martin sedí u stolu, hlavu v dlaních. „Všichni se najedli. Technicky.“ ## 19:15 — Aftermath Uklízím. Martin dává děti do vany. Tomáš: „Kdy bude mami dávat večeři zase?“ Martin: „Zítra, synku. Zítra.“ ## Co jsem se z toho naučila Nic. Protože už jsem to věděla. Martin je skvělý táta. Opravdu. Ale večeře s třemi dětmi — to není jenom „uvař jídlo a dej ho na stůl.“ To je: - Vyjednat, co se bude jíst - Připravit tři různé verze podle preferencí - Nakrájet všechno na správnou velikost (pro každé dítě jinak) - Hlídat, aby Eliška nehodila jídlo dřív, než ho ochutná - Ignorovat konflikty o hračky, kteréprávě teďnejsou relevantní - Utřít omáčku dřív, než zaschne - A pak uklidit všechno, včetně těch těstovin na zemi, které tam být neměly Dělám to každý den. Většinou to trvá čtyřicet minut a končí to průměrně jednou menší krizí. Martin to dělá jednou za měsíc — a končí to bordelem, vyčerpáním a dětmi, které se ptají, kdy zase budu vařit já. ## Je to fér? Ne. Ale taky jo. Martin chodí do práce. Já jsem na mateřské. Rozdělení rolí je jaké je. Ale občas si říkám: kdyby dělal večeře víc, byl by v tom lepší? Nebo je tohle prostě mental load, který si nejde předat? Nevím. Tohle není moralizování. Tohle je jenom realita páteční večeře u nás doma. ## Příští pátek Mám další schůzku. Martin: „Zvládneš si večeři připravit dopředu?“ Zvládnu. ### Diskuze [Zruš odpověď](https://svetbruderu.cz/2026/05/26/co-se-deje-kdyz-martin-da-detem-veceri/?_tmcb=1779769428#respond)